Prostopášníci zachumlaní v peřinách (1996-'99)



výběr ze sbírky

-24-
Malá mořská víla

V tomhle špitále není personálu.

Jediný pohyb na tomhle patře
je zběsilé chaotické pobíhání
splašených bažantů,
ačkoli není lovná sezóna.

Pacienti loví ryby,
ti méně zruční pouze plují
na svých zaoceánských lehátkách a doufají,
že aspoň u Bermudského trojúhelníku
potkají nějaké kámoše ze studií.

Přišel čas oběda.

Všichni svorně, ve stejný moment,
berou svoje infůze
a těší se na chuť kuřete,
které má dnešního dne vplout do jejich žil.

Po obědě se ukládají ke spánku
a nechají si o ní zdát.



-29-
Kámoš

Na svém kufru jsem vlétl do temného prázdna
a už ani nevím, jak jsem tehdy vypadal.
Po chvíli tápání a rozmýšlení jsem pozdravil tuleně,
ačkoli jsem ho viděl prvně.
Vzpomínám na něj velmi rád,
jsem mu totiž zavázán.
Hned první ráno mi půjčil topinkovač
a okoralý zbytek chleba z večerky.



-34-
Představy, sny a vzpomínky

Rozmetám holubí trus na míle daleko,
který už zapadal prachem a popelem,
na půdě starého zapomenutého domu,
jehož základy tvoří vzpomínky,
zdi jsou postaveny z mých představ
a střecha je plná snů,
které rozmetám jako holubí trus pod ní.